Alergická reakce

Alergická reakce je výsledkem nepřiměřené odpovědi imunitního systému organismu poté, co je vystaven cizí látce (alergenu). Mechanismus imunitní obrany organismu nadměrně reaguje na alergen. To se označuje jako hypersenzitivita. Nejčastějším mechanismem, jenž vyvolává zejména alergickou rinitidu, zánět spojivek a astma, je mechanismus bezprostřední hypersenzitivity.

Mechanismus alergických odpovědí se dělí do dvou po sobě následujících fází:

První fáze označovaná jako „senzibilizace”

  • Pokud se alergen poprvé dostane do styku s organismem (například po vdechnutí nebo požití alergenu), je rozpoznán speciálním druhem bílé krvinky: makrofágem. Tyto buňky se nalézají ve velkých množstvích v kůži a ve sliznicích a jsou součástí přední linie imunitní obrany organismu.
  • Tyto makrofágy předávají informaci o tomto prvním kontaktu organismu s alergenem jinému typu bílých krvinek: B lymfocytům. To vede k diferenciaci těchto B lymfocytů na plazmatické buňky produkující velké množství toho druhu protilátky, která v konečném důsledku odpovídá za alergickou odpověď. Tou je imunoglobulin typu E (IgE). Tyto molekuly IgE jsou specifické pro daný alergen a nalézají se pouze u osob, jež jsou alergické na tuto látku.
  • Protilátky IgE se rychle dostávají do krevního oběhu a vážou se na žírné buňky. Žírné buňky se nalézají v kůži a ve sliznicích. Obsahují velké množství tělísek a jejich role spočívá v zachycení alergenu, když se opět dostane do kontaktu s kůží.
  • „Vzpomínka” na tento první kontakt mezi alergenem a organismem zároveň zůstane uložena mimořádně dlouhou dobu (až několik let) v další skupině imunitních buněk zvaných „paměťové” 
    T lymfocyty.

Tato první fáze probíhá "skrytě", tj. osoba, u níž probíhá senzibilizace na alergen, nevykazuje žádné zvláštní symptomy. Symptomy alergie (jako vodnatá rýma, zarudlé a slzící oči, potíže s dechem, zarudnutí a svědění pokožky) jsou spuštěny až při dalším kontaktu, i když to je po velmi dlouhém časovém období. 

Fáze alergické odpovědi

  • Během druhého kontaktu „senzibilizované” osoby s alergenem se protilátky IgE vážou na žírné buňky, jež se nyní zapojují do alergické odpovědi. Přímo zachytí alergen, což má za následek degranulaci žírné buňky (uvolnění malých tělísek obsahujících chemické látky). Tato tělíska kromě jiného obsahují histamin, jenž sehrává klíčovou roli při alergické odpovědi, protože vyvolává symptomy (rinitida, astma, kopřivka atd.).

Informace o tomto druhém kontaktu se šíří po celém organismu, což vede k umocnění alergického jevu.