Slovník

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z 

 

Alergen

Látka, jež vyvolává alergickou odpověď. Nejčastějšími alergeny jsou různé typy pylů, roztoči, zvířecí chlupy a kožní odpad a jed blanokřídlého hmyzu. Většina z těchto běžných alergenů obsahuje celou řadu různých antigenů.

Alergenová imunoterapie

Způsob léčby alergie podáváním (buď topickou aplikací pod jazyk či podkožní injekcí) zvyšujících se dávek vysoce purifikované formy relevantního alergenu do té doby, než na něj tělo přestane reagovat. Toto je jediný skutečně příčinný (kauzální)  léčebný způsob alergického onemocnění (vedle vyhýbání se alergenu). 

Alergie

Nadměrná odpověď imunitního systému zaměřená proti látce, která je považována za organismu cizí (tj. antigen, ačkoli v tomto případě je označován jako alergen). Existuje mnoho různých forem alergie, např. na pyly, plísně, roztoče, zvířecí epitelie, hmyz, potraviny apod.

Alergolog

Lékař se speciální odborností a zkušenostmi v oblasti alergologie a léčby alergií, který je tudíž kvalifikován stanovit přesnou diagnózu a předepsat alergenovou imunoterapii.

Anafylaktický šok

Mimořádně závažná systémová alergická odpověď, která, pokud není okamžitě léčena, může vést ke kardiovaskulárním potížím. Je nutné naléhavě podat injekci adrenalinu 

Antigen

Cizí determinant, jenž po vstupu do organismu může u normálních subjektů vyvolat odpověď imunitního systému. Tato odpověď imunitního systému může být humorální (tj. vede k tvorbě protilátek) nebo buňkami zprostředkovaná (tj. zahrnuje aktivaci T lymfocytů).

Antihistaminikum

Lék, který má opačný účinek než histamin a tlumí alergickou odpověď.

Astma

Jsou pro něj typické dýchací potíže, zvláště při výdechu, spolu s dušností a kašlem, často intenzivnějšími v noci.

Atopie

Vrozená dispozice ke vzniku alergického onemocnění. Projevy mohou zahrnovat alergickou rinitidu, alergické astma, atopický ekzém nebo nějakou formu alergie na potraviny.

Bronchiální hyperreaktivita

Nadměrná reakce na nespecifické narušení průdušek; běžná u astmatiků.

Bronchodilatátor

Lék, který dilatuje průdušky, používá se při léčbě astmatu

Dyspnea

Dýchavičnost a obecné potíže při dýchání s nárůstem jak frekvence, tak intenzity respiračních pohybů, někdy doprovázených pocity dušení a úzkosti.

Edém

Abnormální zadržování tekutiny v tkáni. Angioedém je edém masivního rozměru, který postihuje tvář a krk následkem náhle vzniklé alergické reakce (anafylaxe).

Ekzém

Zánět kůže projevující se jako zčervenání, svědění (pruritus) a tvoření šupin (deskvamace).

Histamin

Látka uvolňovaná buňkami imunitního systému v průběhu alergické reakce, kdy alergen reaguje se specifickou protilátkou vázanou na uvedené buňky.

Hymenoptera

Řád hmyzu, pro který jsou typické dva páry dobře vyvinutých křídel. Patří sem včely, vosy, sršni a čmeláci.

Hypersenzitivita

Nadměrná odezva imunitního systému, která může vést k alergickým projevům. Existuje rozdíl mezi okamžitou hypersenzitivitou (při které se reakce objeví okamžitě při setkání se spouštěčem) a opožděnou hypersenzitivitou (při které se reakce objeví až po určité době).

Imunita

Schopnost organismu bránit se před vnějším napadením nemocí.

Imunitní systém

Systém, jenž brání organismus před vnějším napadením nemocí. Řádně fungující imunitní systém má zásadní význam pro zdraví organismu.

Imunoglobuliny

Rodina proteinů, které tvoří protilátky. Existuje několik různých tříd. Třída imunoglobulinu E (IgE) se účastní alergické reakce typu I.

Interleukin

Typ proteinu, jenž působí jako posel předávající informace mezi jednotlivými bílými krvinkami. Existuje mnoho různých interleukinů, ale všechny se určitým způsobem účastní zánětlivých projevů. Interleukin 4 hraje roli u astmatu. Některé interleukiny se také využívaly k léčebným účelům.

Klinická anamnéza (také označovaná jako anamnéza)

Všechny informace o nemoci poskytnuté pacientem (nebo rodinou a přáteli) lékaři během pohovoru.

Konjunktivitida

Zánět oční spojivky („začervenalé oči”).

Kortikosteroid

Hormon, normálně vznikající v nadledvinách, jenž se vyznačuje silným protizánětlivým účinkem. Některé uměle vyráběné kortikosteroidy se používají jako léčivé prostředky, např. kortizon.

Kromoglykát (kromolyn)

Látka používané v oftalmologii a k prevenci astmatických záchvatů. Účinkuje tím, že brání uvolnění určitých mediátorů zánětu, jako například histaminu.

Leukotrieny

Látka produkovaná buňkami imunitního systému během hypersenzitivních reakcí; účinný indikátor bronchiální kontrakce během astmatických záchvatů.

Lymfocyty

Jedny z klíčových bílých krevních buněk při imunitní odpovědi. B lymfocyty produkují protilátky. 
T lymfocyty zprostředkovávají odlišné funkce: jedna slupina T lymfocytů spolupracuje s B lymfocyty při tvorbě protilátek; jiná skupina zabíjí cizí buňky.

Mikrospora

Samčí oplodňující element kvetoucích rostlin. Pyly jsou tvořeny mikrosporami

Náplasťový test

Druh kožního testu, který slouží jako pomůcka při stanovení diagnózy kontaktní dermatitidy.

PEF (Peak Expiratory Flow) Vrcholový průtok vzduchu při výdechu

PEF je měřen pomocí výdechoměru. Umožňuje odhadnout závažnost záchvatu při jeho výskytu, získat objektivní informace potřebné při rozhodování o léčbě a ověřit – po zahájení ošetření pacienta při záchvatu – pozitivní vývoj funkce dýchání. Nepoužívá se při akutním záchvatu, poskytuje objektivní výsledky měření, které odráží stav funkce dýchání u pacienta.

Polinóza

Skupina alergických projevů (rinitida, zánět spojivek nebo méně často astma), které vyvolává alergie na pyl.

Kožní „prick test” – Skarifikační test

Druh kožního testu, který provádějí alergologové, aby určili alergen nebo alergeny, které vyvolávají alergické projevy u daného pacienta.

Protilátka

Protein (také zvaný imunoglobulin), který organismus produkuje jako odpověď na molekulu, která je považována za cizí (tj. antigen nebo v případě alergie alergen). Protilátkami vyvolávajícími alergické odpovědi jsou imunoglobuliny E (IgE).

Provokační test

Provokační test je prováděn pod lékařským dohledem a jeho cílem je reprodukovat symptomy alergické odpovědi s cílem přesně určit roli daného alergenu v etiologii problému.

Pyl

Pyl představuje mikrospory kvetoucích rostlin (jež vznikají na tyčince). Určité formy pylu, které vítr přenáší během pylové sezóny, jsou mimořádně alergenní.

Pylový kalendář

Kalendář, v němž lze nalézt podrobné informace ohledně druhu pylu, který se bude pravděpodobně vyskytovat v jednotlivých ročních obdobích v ovzduší v dané oblasti. Využívají jej osoby, jež trpí alergií na určitý druh pylu, aby zjistily, kdy bude jejich alergie pravděpodobně nejsilnější.

Rinitida

Zánět sliznice nosu, který může vyvolat kýchání, svědění, blokádu a výtok. Rinitida může být vyvolána alergií. Objevuje-li se jen v určitém období, nazýváme ji sezónní. Přetrvává-li po celý rok, používá se termín nesezónní či celoroční.

Roztoči

Drobné organismy patřící k rodu Arthropoda (kam též patří hmyz, pavouci a korýši). Mnohé různé druhy parazitují na člověku a některé přenášejí nemoci. Další mikroskopické druhy jsou běžné uvnitř domácností (např. Dermatophagoides pteronyssinus), kde ve velké míře zamořují koberce a lůžkoviny. Tyto organismy jsou zodpovědné za mnoho případů alergie.

Senzibilizace

Setká-li se člověk poprvé s alergenem, u některých osob dojde k senzibilizaci na tento alergen: je to první fáze alergické reakce. 

Sinusitida

Zánět sinů, což jsou dutiny v kostech tváře. Sinusitida může být komplikací nosní alergie.

Svědění

Běžný příznak alergie.

Testy (kožní, krevní, provokační)

Všechny typy testů, které mohou pomoci potvrdit, který alergen způsobuje symptomy. Tato informace je předpokladem účinné léčby alergie. Testy provádí alergolog.

Theofylin

Nejstarší lék pro úlevu od astmatu. Působí na svaly průdušek.

Urticaria (kopřivka)

Kožní reakce s výskytem svědivých, papilárních erupcí (otoků).

Vesicula

Malá vyvýšená oblast na kůži vyplněná čirou tekutinou.

Vzduchem přenášené alergeny

Alergeny, jež lze vdechnout do dýchacích cest.

Zánět

Odpověď, jež se vyznačuje místním zvýšením teploty, bolestí a přílivem leukocytů (bílých krvinek) z krve. Zánět je hlavní složkou alergických projevů u rinitidy, astmatu a ekzému.

Žírná buňka

Buňka přítomná jak v krvi, tak ve tkáních. Je plná granulí, které obsahují různé prozánětlivé  látky (zejména histamin). V průběhu alergické reakce tyto žírné buňky degranulují, tzn. uvolňují látky obsažené v granulích do mimobuněčného prostoru.